Možná hledáte človek.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • člo-věk

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ člověk lidé / (v obecném jazyce) lidi
genitiv člověka lidí
dativ člověku / člověkovi lidem
akuzativ člověka lidi
vokativ člověče lidé / (v obecném jazyce) lidi
lokál člověku / člověkovi lidech
instrumentál člověkem lidmi

význam editovat

  1. bytost se vzpřímeným tělem, duševními schopnostmi se odlišující od zvířat
    • Podle mě je Lucie naprosto spolehlivý člověk.
    • Zařadil jsem se do fronty, kde bylo nejméně lidí.
    • Jediný člověk, který o tom věděl, sídlil v malé tiché uličce Schreyvogel, jmenoval se Wu-i-šeng wej-če, což znamená, jak sám řekl, „ten, kdo nic nedělá kvůli životu“, a byl velice zvláštní.[2]
  2. (jen v singuláru) všechny lidské bytosti
    • Člověk zbytečně vyhubil mnoho rostlinných i živočišných druhů.
  3. (jen v singuláru) obecný, zevšeobecňující podmět zastupující např. reflexivní či trpné vazby
    • Takovouhle nenávist člověk nikdy nepochopí.
    • Nemůžeš k člověku jen tak přijít a tohle po něm chtít.
    • Člověk si zvykne na všechno, i na šibenici. – Lze si zvyknout na všechno. (přísloví)

překlady editovat

  1. bytost
  2. všeobecný podmět

synonyma editovat

  1. osoba
  2. lidstvo, člověk rozumný
  3. ty (často ale vyjádřené jen slovesným tvarem), my, se, jeden

související editovat

slovní spojení editovat

přísloví, úsloví a pořekadla editovat

poznámky editovat

  1. Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2022-06-12]. Heslo člověk.
  2. FUKS, Ladislav. Vévodkyně a kuchařka. Vyd. 2. Praha: Československý spisovatel, 1987. 782 s. Klíč; 211. Str. 31.

externí odkazy editovat