říct

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːt͡st]

dělení

• říct

varianty

• říci
• (zřídka) řeknout
• (nářečně) řéct, říc, řict, řeknuť, řec, řícť, řeknút, řeknyť

sloveso

• dokonavé, v některých zastaralých a knižních tvarech také nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	řeknu / (knižně) řku	řekneš	řekne	řekneme	řeknete	řeknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	řekni / (knižně) rci	řekněme / (knižně) rceme	řekněte / (knižně) rcete

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	řekl	řekla	řeklo	řekli	řekly	řekla
trpné	řečen	řečena	řečeno	řečeni	řečeny	řečena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
budoucí	řka	řkouc	řkouce

význam

1. vyjádřit pomocí mluvených slov
   • Řekni mi to.
2. vyjádřit beze slov
   • Řekl jí to beze slov.
3. (říct o + akuzativ) vyjádřit požadavek
   • Řekl si o to, aby mu přidali.
4. použít slovo jako označení
   • Řekl jí „běhno“ a ona se naštvala.

překlady

1. povědět

   • angličtina: say, tell
   • arabština: قال, يَقول
   • bulharština: казвам
   • čínština: 说
   • esperanto: diri
   • filipínština: magsabi
   • finština: sanoa
   • francouzština: dire
   • fríština: sizze
   • guaranština: 'e
   • hindština: कहना
   • ido: dicar
   • indonéština: kata, kata, sebut, tutur
   • interlingua: dicer
   • italština: dire
   • japonština: 言う, 語る, おっしゃる
   • jižní min: 讲
   • kantonština: 說
   • kurdština: gotin
   • latina: dicere
   • litevština: sakyti, teigti
   • lojban: bacru
   • lotyština: sacīt, teikt
   • němčina: sagen
   • nizozemština: zeggen
   • novial: dikte, 2, 3)
   • perština: گُفتَن,گو
   • polština: powiedzieć
   • portugalština: dizer
   • rétorománština: dir
   • rumunština: zice, spune
   • ruština: сказать
   • řečtina: λέω, πω, ειπώ
   • sanskrt: कथयति
   • slovenština: povedať
   • slovinština: reči
   • španělština: decir
   • švédština: säga
   • telugština: చెప్పు
   • turečtina: söylemek, demek
   • ukrajinština: сказати
   • urdština: کہنا
2. —
3. —
4. —

synonyma

1. vyslovit, povědět, pronést, (knižně) pravit, vyřknout, dít, (krátce říct) hlesnout, ceknout
2. sdělit, vyjádřit
3. požádat, zažádat
4. nazvat, označit

související

• říct si
• říkat
• řeč
• řekněme
• řečený
• rčení
• řeknutí
• jářku
• neřku
• neřkuli
• nerci
• nercili
• neřku
• neřku
• takřka
• doříct
• nařknout
• odříct
• odříct si
• podříct se
• proříct
• přeříct se
• přiřknout
• sříct se
• uříct se
• vyřknout
• zříct se
• zaříct
• zaříct se

fráze a idiomy

• dát / nedat si říct
• co tím chtít říct
• dalo by se říct
• nikdy to do koho neříct
• to už je co říct
• aby se neřeklo
• říct poslední slovo
• říct si sbohem
• neříct ani a ani b / neříct ani á ani bé
• pokud řekne a, musí říct i b
• už jsem řekl(a)
• než bys řekl švec / nežli řekneš pět
• po pravdě řečeno / upřímně řečeno
• to se řekne / to se lehko řekne
• ani neříct (v podmiňovacím způsobu)
• to říct (v podmiňovacím způsobu)
• aby tak říct (v podmiňovacím způsobu)
• říct natvrdo