čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • šraňk

etymologie editovat

Z německého Schranke.

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ šraňk šraňky
genitiv šraňku šraňků
dativ šraňku šraňkům
akuzativ šraňk šraňky
vokativ šraňku šraňky
lokál šraňku šraňcích
instrumentál šraňkem šraňky

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) závora
    • Na to přišel můj strýc, který čtyřicet let dělal práci na dráze, spouštěl a vytahoval šraňky a na hradle pak stavěl výměny, čtyřicet let pracoval jako hradlař (...)[1]

poznámky editovat

  1. HRABAL, Bohumil. Příliš hlučná samota. 1. vyd. Praha : Odeon, 1989. ISBN 80-207-0156-7. S. 25.