čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • ťaf-ka

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ťafka ťafky
genitiv ťafky ťafek
dativ ťafce ťafkám
akuzativ ťafku ťafky
vokativ ťafko ťafky
lokál ťafce ťafkách
instrumentál ťafkou ťafkami

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) úder do něčeho živého, zpravidla do tváře
  2. (v obecném jazyce, expresivně, přeneseně) důtka
    • Ale pověděl jsem mu do pravdy! Také jsem mu dal ťafku za Mílu;[1][2]

synonyma editovat

  1. darda, pecka, šleha, šupa, šlupka, bomba, tečka, (spisovně) rána, udeření, políček, pohlavek, facka, (vulgárně) mrda; synonymní vyjádření prostřednictvím adverbiálního doplnění slovesa dostat: pěstí, do držky, přes hubu, do rypáku apod.
  2. (neutrálně) důtka, výtka, vynadáno, napomenutí, pokárání

poznámky editovat

  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola XV, s. 192–204.
  2. ZÍSKAL, Alois. O řeči Boženy Němcové v „Babičce“. Naše řeč, 1920, roč. 4, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.