staroslověnština
editovat
Srov. stčes. vě/va/ma – "my dva";[1] strus. вѣ – "my dva".[2]
- bezrodé
- osobní (1. os. du.)
Zájmeno
|
Tvar
|
Nominativ
|
вѣ
|
Genitiv
|
наю
|
Dativ
|
нама
|
Akuzativ
|
на
|
Lokál
|
наю
|
Instrumentál
|
нама
|
- my dva
- и вѣ ѹбо въ правьдѫ • достоинаꙗ бо дѣломъ наю въсприѥмлѥвѣ – A my jsme (odsouzeni) spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ... [L 23, 41 – Zogr Mar]
- ↑ BĚLIČ, Jaromír – KAMIŠ, Adolf – KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. SPN, Praha 1978.
- ↑ БОГОРОДСКИЙ, Борис Леонидович – ЛИХАЧЁВ, Дмитрий Сергеевич – ТВОРОГОВ, Олег Викторович. Словарь-справочник "Слова о полку Игореве". Наука, Ленинград 1965—1984.