staroslověnština editovat

etymologie editovat

Z praslov. *jȗnъ; paradigma přízvuku (c).[1]

Srov. čes. poet. juný – "mladý"; strus. (о)унъ; rus. ю́ный (z církevní slovanštiny); ukr. ю́ний; bulh. arch. юн; srbochorv. círk. jun; slovin. jȗn, f. júna.[2]

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

jmenné skloňování editovat

  • o-kmenové (m., n.) / ā-kmenové (f.)
  • vok. sg. často (m.) / zcela (f.) nahrazen nom. sg.

složené skloňování editovat

Číslo Singulár Duál Plurál
Rod Mužský Ženský Střední Mužský Ženský Střední Mužský Ženský Střední
Nominativ юнъіи юнаꙗ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнии юнъіѩ юнаꙗ
Genitiv юнаѥго юнъіѩ юнаѥго юнѹю юнѹю юнѹю юнъіихъ юнъіихъ юнъіихъ
Dativ юнѹѥмѹ юнѣи юнѹѥмѹ юнъіима юнъіима юнъіима юнъіимъ юнъіимъ юнъіимъ
Akuzativ юнъіи юнѫѭ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнъіѩ юнъіѩ юнаꙗ
Vokativ юнъіи юнаꙗ юноѥ юнаꙗ юнѣи юнѣи юнии юнъіѩ юнаꙗ
Lokál юнѣѥмь юнѣи юнѣѥмь юнѹю юнѹю юнѹю юнъіихъ юнъіихъ юнъіихъ
Instrumentál юнъіимь юноѭ юнъіимь юнъіима юнъіима юнъіима юнъіими юнъіими юнъіими

stupňování editovat

Stupeň Tvar
Pozitiv юнъ
Komparativ юнѣи
Superlativ
Elativ

význam editovat

  1. mladý
    • о чємь исправитъ юнъіи пѫть свои – Jak očistí mladík stezku svou? [Žalm 118 (119), 9 – PsSin]

srovnej editovat

  1. младъ

související editovat

poznámky editovat

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. VASMER, Max. Russisches etymologisches Wörterbuch. Winter, Heidelberg 1953-1958.