starořečtina editovat

výslovnost editovat

  • (klasická a hellénistická) IPA: [hýdoːr]
  • (pozdně středověká) IPA: [íðoɾ]

etymologie editovat

Z praindoevropského wódr̥ (genitiv *wednós), které vychází z praindoevropského kořene *wed-, z nějž například řecké ὕωhýō (prším, dštím). Mezi příbuzné patří latinské unda, sanskrtské उदन् =udán, chetitské wa-a-tar, staroarménské գետ (get) (řeka), gótské watō, staroslověnské a ruské вода či staroanglické wæter (anglické water). Význam „čas“ se vyvinul v odkazu na vodu překapávající v klepsydře.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

přepis editovat

  • český: hydór

skloňování editovat

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα
genitiv ὕδᾰτος ὑδάτοιν ὑδάτων
dativ ὕδᾰτι ὑδάτοιν ὕδᾰσι(ν)
akuzativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα
vokativ ὕδωρ ὕδᾰτε ὕδᾰτα

význam editovat

  1. voda
    • Καὶ εἶπεν ὁ θεός Γενηθήτω στερέωμα ἐν μέσῳ τοῦ ὕδατος καὶ ἔστω διαχωρίζον ἀνὰ μέσον ὕδατος καὶ ὕδατος. καὶ ἐγένετο οὕτως. – I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a oddělujž vody od vod!“ A stalo se tak.[1]
  2. déšť
    • Ζεύς ὕδωρ ὕει – prší, doslova „Zeus dští vodu“[2]
  3. čas
    • οὐκ ἐνδέχεται προς το αυτόν ύδωρ εἰπεῖν – nelze vše říci v jedné řeči, doslova „během jednoho odkapání, při jedné vodě“[3]

související editovat

poznámky editovat

  1. Septuaginta, Genesis, kap. 1, verš 6
  2. Aristofanés, nespecifikované místo, citováno v Intermediate Liddell and Scott’s Greek-English Lexicon, Oxford 1889 a 1996
  3. Démosthenés, blíže neurčené místo, citováno v Intermediate Liddell and Scott’s Greek-English Lexicon, Oxford 1889 a 1996, str.828