Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let si prý valná část obyvatel NDR o teplém moři mohla nechat leda tak zdát - když se jim zachtělo koupání ve slané vodě, mohli si zajet tak nanejvýš k vlastnímu Severnímu moři nebo k Baltu. Takže jich většina nakonec jezdila na (český) Mácháč nebo k (maďarskému) Balatonu.
Byli kdy husité opravdu na Baltu, či je to jenom fikce?
Takže je to někdy velmi podobné tomu, jak pravil klasik Jaroslav Cimrman: „Žádá-li nachlazený člověk letenku na Maltu, může se mu stát, že přistane na Baltu, což ho jistě depotěší, že.“
