Fin
čeština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- Fin
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Fin | Fini/Finové |
genitiv | Fina | Finů |
dativ | Finu/Finovi | Finům |
akuzativ | Fina | Finy |
vokativ | Fine | Fini/Finové |
lokál | Finu/Finovi | Finech |
instrumentál | Finem | Finy |
význam editovat
- obyvatel Finska
- příslušník finského národa
- Po večerech popíjel vodku s Finy.
synonyma editovat
překlady editovat
- obyvatel Finska
- angličtina: Finn
- finština: suomalainen
- francouzština: Finnois m, Finlandais m
- němčina: Finne m
- polština: Fin m
- portugalština: finlandês m
- ruština: финн m
- slovenština: Fín m
- španělština: finlandés m
- švédština: finländare c
- —
související editovat
polština editovat
výslovnost editovat
podstatné jméno editovat
- rod mužský
skloňování editovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | Fin | Finowie |
genitiv | Fina | Finów |
dativ | Finowi | Finom |
akuzativ | Fina | Finów |
instrumentál | Finem | Finami |
lokál | Finie | Finach |
vokativ | Finie | Finowie |
význam editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého I. A–M. Redakce Bohumil Havránek. 1. vyd. Sešit 3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958-8. (1311 s.) Heslo „Čuchonec“, s. 270.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-01-19]. Heslo Fin.