Možná hledáte pan, pān, pán, pǎn, pân, pàn, pãn, pän, pån, pẳn, pæn, pań, paṅ, päñ, pāŋ, páŋ, pǎŋ, pàŋ, Pan, PAN, pan-, pán-, pan., Pan-, Pan., paan, pann nebo Pann.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • Pán

podstatné jméno (1) editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno
  • užívá se pouze jednotné číslo

etymologie editovat

Z uctivého oslovení pán, velké začáteční písmeno vyjadřuje náboženskou úctu.

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Pán
genitiv Pána / Páně*
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

* zastarávající knižní forma

význam editovat

  1. křesťanský Bůh
    • Je to kopie slavného Rafaelova obrazu Proměnění Páně na hoře Tábor.
    • Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane, neboť jsme zhřešili proti tobě.

překlady editovat

  1. Bůh

synonyma editovat

  1. Hospodin, Bůh, Pán Bůh, Otec, Stvořitel, Jehova, Jahve, Adonaj, Ježíš Kristus

související editovat

slovní spojení editovat

fráze a idiomy editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

varianty editovat

etymologie editovat

Ze starořeckého jména boha z řecké mytologie, Πάν, jenž byl takto nazýván údajně proto, že všechny (πάσιν) obveseloval, naproti tomu však také v poledních hodinách svým křikem naháněl strach.[1]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Pán
genitiv Pána
dativ Pánu / Pánovi
akuzativ Pána
vokativ Pane
lokál Pánu / Pánovi
instrumentál Pánem

význam editovat

  1. (zastarale) jeden z bohů starořecké mytologie

překlady editovat

  1. starořecký bůh

související editovat

poznámky editovat

  1. KALOUSEK, Vladislav. Pán (mytologie). In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Pán (mytologie) Díl 19, s. 133.

externí odkazy editovat