Uživatel:Auvajs/Jazyky
Přehled jazyků dle publikace GENZOR, Jozef. Jazyky světa: historie a současnost. 1. vydání. V Brně: Lingea, 2015. ISBN 978-80-7508-061-5. Pozn: tato publikace (prý) obsahuje necelé 2 000 jazyků a má se (údajně) jednat o „nejucelenější publikaci z oblasti lingvistické antropologie na českém trhu“.
Indoevropské jazyky editovat
Tato jazyková rodina je v současné době největší a nejrozšířenější, jazyky do ní spadajícími hovoří asi 45% lidstva.
Chetitsko-luvijské jazyky editovat
Nejstarší doložená indoevropská větev. Těmito jazyky se hovořilo ve starověku (v 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem) v Malé Asii (v dnešním Turecku a severní Sýrii). Některé se psaly klínovým písmem, jiné různými abecedami
- chetitština
- palajština
- luvijština
- hieroglyfická luvijština
- lýdština
- lykijština A
- lykijština B (milijština)
- pravděpodobně kárština
Tocharština editovat
Tocharsky se mluvilo v severním čínském Turkestánu ve druhé polovině 1. století našeho letopočtu.
Reliktní jazyky editovat
Tyto jazyky netvoří zvláštní větev; jedná se o pomocný název pro jazyky (většinou) bez literární tradice, které jsou slabě doloženy (někdy je dokonce známo jen několik nápisů, popř. několik desítek slov). Rozlišují se jazyky z různých oblastí (areálů), přičemž ty se prolínají a některé jazyky spadají do více areálů. Někdy je zařazení pod indoevropské jazyky sporné, nejisté.
- oblast Černého moře:
- několik skytských (íránských) jazyků
- balkánský areál / paleobalkánské jazyky:
- thráčtina
- dáčtina
- fryžština
- pelasgiština
- ilyrština
- apeninský areál
- sikanština
- sardinština
- severní pikénština
- jižní pikénština
- sikulština
- faliština
- venetština
- mesapština
- leponština
- rétština
- keltské jazyky
- keltiberský areál
- jazyk Keltů
- Malá Asie
- mysijština
- sidetština
- pisidština
- lykaonština
Indoíránské jazyky editovat
Indoárijské jazyky editovat
Rozlišuje se staré, střední a nové období.
- staré období
- sanskrt (klasický sanskrt)
- střední indoárijské jazyky (prákrty)
- pálí
- hybridní sanskrt
- apabhranša
- nové indoevropské jazyky
- hindština
- urdština
- bengálština
- paňdžábština
- maráthština
- kónkánština
- gudžarátština
- uríjština
- ásámština
- maithilština
- sindhština
- nepálština
- sinhálština
- maledivština (divehi)
- ásámština
- bihárské dialekty:
- bhódžpurština
- magadhština
- radžastánské dialekty
- paharské dialekty
- romština
Dardské jazyky editovat
Pozn: Těmto jazykům Genzor věnuje velmi malý prostor a uvádí jen níže zmíněné jazyky, tuto sekci tedy není možné považovat za uspokojivě zpracovanou.
- západní (západodarské, káfirské) jazyky
- káfirština (núristánština)
- centrální
- východní
- kašmírština
- pašajština
Íránské jazyky editovat
- starého období (staroíránské)
- staroperština
- avestština (avesta)
- médština
- sacké (šacké) nebo skytské jazyky (a dialekty)
- chótánský (chótánosacký) jazyk
- středoíránské jazyky
- středoperština
- parthština
- sogdština
- chórezmština
- sačtina
- baktrijština
- novoíránské (současné) jazyky
Těmito jazyky mluví v současné době přes 185 milionů lidí na většině území Íránu, Afghanistánu, Tádžikistánu a v částech Uzbekistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Turestech, Sýrie, Iráku a Pákistánu.- západní skupina
- severozápadní jazyky
- kurdština
- guranština
- zázá
- talyština
- gílačtina
- mazándaránština
- semnánština
- balúčština
- paráčtina
- ormurština
- další jazyky a dialekty centrální částí Íránu
- jihozápadní jazyky
- perština
- daríjština
- tádžiština
- hazárština (hazáragí)
- tátština
- větina jazyků a dialektů Fársu
- lurština a lurské dialekty
- kumzárský dialekt
- severozápadní jazyky
- východní skupina
- severovýchodní jazyky
- osetština
- jagnóbština
- jihovýchodní jazyky
- paštština
- pamírština
- mundžánština
- šugnánsko-rušánská jazyková skupina
- šugnánština
- rušánština
- chúfština
- bartangština
- róšorvština
- sarykólština
- vachánština
- jazgulamština
- iškašimština
- severovýchodní jazyky
- západní skupina
Arménština editovat
- staroarménština (grabar) – cca do začátku 19. stol.
- (současná) arménština
Řečtina editovat
- starořečtina (koiné); členění dialektů:
- ionsko-attická skupina
- atičtina
- ionština
- arkádsko-kyperská skupina
- arkádština
- kyperština
- (pravděpodobně) pamfylština
- aiolská skupina
- tesálština
- boiótština
- západořecká (dórská) skupina
- severozápadní dialekty
- dórská nářečí
- ionsko-attická skupina
- byzantská řečtina
- kathareusa (archaizující spisovný jazyk)
- dimotiki (hovorový jazyk založený na lidové řečtině)
- novořečtina (dimotiki)
Albánština editovat
Dva hlavní dialekty:
- toskický (jižní, toskičtina)
- gegský (severní, gegština)
Mimo etnolingvistickou oblast Albánie, Kosova, Makedonie dvě další varianty:
- arvanitika (užívaná potomky dávných migrantů v Řecku)
- arbereština (užívaná potomky dávných migrantů v Itálii)
Baltské jazyky editovat
- litevština
- lotyština
- latgalština
- pruština (vymřelá)
- další vymřelé dialekty
- jatvjažský
- kuršský
- několik baltských dialektů na území horního Podněpří (a ještě východněji)
Slovanské jazyky editovat
- západní
- lužická podskupina
- dolnolužická srbština
- hornolužická srbština
- lechická podskupina
- polština
- kašubština
- slezština (někdy považována jen za dialekt polštiny)
- (vymřelá) pomořanština
- (vymřelá) severní slovinština
- (vymřelá) polabština
- česko-slovenská podskupina
- čeština
- slovenština
- lužická podskupina
- východní
- ruština
- běloruština
- ukrajinština
- rusínština
- karpatská rusínština
- panonská rusínština
- jižní
- východní
- bulharština
- makedonština
- srbsko-chorvatsko-bosensko-černohorský jazykový komplex
- srbština
- chorvatština
- bosenština
- černohorština
- slovinština
- dříve srbochorvatština
- (původně též) staroslověnština
- církevní slovanština (nová stadia staroslověnštiny ovlivněná živým jazykem slovanských národů)
- východní
Germánské jazyky editovat
Italické jazyky editovat
Románské jazyky editovat
Keltské jazyky editovat
Baskičtina editovat
Kavkazské jazyky editovat
Kartvelské jazyky editovat
Abcházsko-adygejské jazyky editovat
Dagestánské jazyky editovat
Nachské jazyky editovat
Vymřelé neklasifikované jazyky Blízského východu a Středomoří editovat
Sumerština editovat
Elamština editovat
Churritština, Urartština editovat
Chattština editovat
Mediteránní jazyky editovat
Buriština editovat
Drávidské jazyky editovat
Uralské jazyky editovat
Altajské jazyky editovat
Korejština editovat
Japonština editovat
Paleoasijské jazyky editovat
Indiánské jazyky editovat
Sinotibetské jazyky editovat
Tajské jazyky editovat
Austroasijské jazyky editovat
Hmongsko-mienské (miaosko-jaoské) jazyky editovat
Andamanské jazyky editovat
Austronéské jazyky editovat
Papuánské jazyky editovat
Australské jazyky editovat
Tasmánské jazyky editovat
Afroasijské jazyky editovat
Severozápadní Afrika, Blízký východ, Perský záliv. Přes 450 mil lidí.
Semitská větev editovat
Severní periferní (Severovýchodní) editovat
Dnes vymřelé jazyky.
- akkadština (cca 2500 př. n. l. až přelom letopočtů)
- asyrština
- babylonština
- starobabylonština
- pozdní babylonština
Severní centrální (Severozápadní) editovat
- ivrit
- aramejština
vymřelé jazyky:
- eblaitský jazyl
- amoritština
- ugaritský jazyk
- starokanaanský jazyk
- fénicko-punský jazyk
- starohebrejský (kanaanský) jazyk
- staroaramejská nářečí
Jižní centrální editovat
- arabština
- klasická
- velké množství nářečí, často vzájemně nesrozumitelných
- maltština
Jižní periferní editovat
- starý jazyk jižní Arábie (vymřelý); nářečí:
- sabejština (sabejské nářečí)
- minejština (minejské nářečí)
- katabánština (katabánské nářečí)
- hadramautské
- mahrí
- šahrí
- harsúsi
- bathari
- sokotrí
severní editovat
- ge'ez (etiopština) - jako hovorový zaniklý
- tigriňa
- tigrejština (hasa)
centrální editovat
- amharština
- harari
- argobbština
- gafatština (vymřelá)
nářečí jazyka gurage (guragua) editovat
Egyptská větev editovat
- stará egyptština
- střední egyptština
- nová egyptština
- démotická egyptština
- koptština
Berberská větev editovat
východní editovat
- jazyk oázy Síwa
- audžila
- sokna
- fodžaha
- gadames
jižní (tuarežské) editovat
- ghat
- ahnet
- tamahak (tamašek)
- air
- kel geres
- taullemmet
- kel arokas
- taneslemt
- zanagat
- tašelhita
- tamazight
- tašawit
- zenatija
- mzab
- wargla
- kabylština (taqbajlit)
- tarifit
Kušitská větev editovat
severní editovat
- bedauije (bedža)
východní editovat
- hadia-libide
- kambata
- sidamo
- darasa
- burdži
- saho-afar
- somálština
- baiso
- rendile
- oromo (galla)
- arbore
- geleba
- konso
- gidole
- warazi
- mogogodo
centrální (agauská) editovat
- bilin (bilen)
- khamta
- awngi
- kemani
- quara (vymřelý)
jižní editovat
- iraqw
- asa
- mgomwia
Omotská větev editovat
severní editovat
- podskupina gonga
- dizoidní jazyky
- mao
- gimira
- ometo (rozsáhlé seskupení jazyků a dialektů):
- wolaitta
- dorze
- gamo
- gofa
- basketto
- male
- zayse
- koyra
- čara
- yemsa
jižní editovat
- hamar
- dime
- arijské jazyky
Čadská větev editovat
Asi 150 jazyků.
západní skupina editovat
- hauština (hausa)
- gwandara
- ngizim
- bedde
- afawa
- gezawa
- karekare
- kanakuru
- angas
- sura
ronská skupina editovat
- fyer
- bokkos
- ša
skupina kotoko editovat
- logone
- buduma
- afade
jazyk musgu (musgum) editovat
- musgu (musgum)
skupina masa editovat
- masa
- baňa
- kulung
východní skupina editovat
- somrai
- gaberi
- sokoro
- modgel
- tuburi
O zařazení následujících 3 skupin mezi afroasijské jazyky jsou pochybnosti.
1 editovat
- tera
- hona
- bata
- margi
- búra
- laamang
- mandara (wandala)
- sukur
2 editovat
- daba
- hina
- gauar
- matakam
- mofu
- gisiga
3 editovat
- gidder