ana
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ana]
dělení editovat
- ana
etymologie editovat
Vzniklo stažením spojky a a zájmena ona.[1]
zájmeno editovat
- vztažné
- rod ženský
skloňování editovat
- používá se pouze v nominativu singuláru
význam editovat
- (knižně, zastarale) která, jež
- Jsa milovník lovu, když jednoho času navracel se z honby do venkovského sídla svého v Postoloprtech, spatřil Boženu, dceru Křesinovu, děvče sedlské, ana pere blíže vsi u studánky…[2]
související editovat
turečtina editovat
varianty editovat
- (starým pravopisem) انا
podstatné jméno editovat
význam editovat
související editovat
žemaitština editovat
dělení editovat
- a-na
zájmeno editovat
skloňování editovat
pád | tvar |
---|---|
nominativ | ana |
genitiv | anuos |
dativ | anā |
akuzativ | anou |
instrumentál | anou |
lokál | anuo |
vokativ |
význam editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-09]. Heslo an.
- ↑ Z našich časopisů. Naše řeč, 1926, roč. 10, čís. 7, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 15. Jaromír a Oldřich.