Možná hledáte aña, Ana nebo ANA.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • ana

etymologie editovat

Vzniklo stažením spojky a a zájmena ona.[1]

zájmeno editovat

  • vztažné
  • rod ženský

skloňování editovat

  • používá se pouze v nominativu singuláru

význam editovat

  1. (knižně, zastarale) která, jež
    • Jsa milovník lovu, když jednoho času navracel se z honby do venkovského sídla svého v Postoloprtech, spatřil Boženu, dceru Křesinovu, děvče sedlské, ana pere blíže vsi u studánky…[2]

související editovat

turečtina editovat

varianty editovat

podstatné jméno editovat

význam editovat

  1. matka

související editovat

žemaitština editovat

dělení editovat

  • a-na

zájmeno editovat

skloňování editovat

pád tvar
nominativ ana
genitiv anuos
dativ anā
akuzativ anou
instrumentál anou
lokál anuo
vokativ

význam editovat

  1. ona

poznámky editovat

  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1926, roč. 10, čís. 7, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 15. Jaromír a Oldřich.