anakolut

čeština editovat

Z řeckého ἀν-ακόλουθον anakólouthos — „nesouvislý“,^[1] které odvozeno od slovesa ἀκολουθῶ, ἀκολουθεῖν — následovat. Srovnej např. akolyta.

(v jazykovědě) vyšinutí z větné vazby
- Když jsem v říjnu 1950 nastoupil v dnes už neexistujících kasárnách pěšího pluku 35 základní vojenskou službu, patřil k mým prvním dojmům nápadný nápis v jídelně: „Kdo přijde pozdě, nic mu nedají.“ Anakolut, a docela pěkný. Poznamenal jsem si ho (ovšem nenápadně) a později zařadil do kartotéky.^[2]
- Postoje k typickým mluvenostním jevům, jako jsou elipsy, anakoluty, parenteze atp. hodnotí ve svém příspěvku A. Bettenová (Eichstätt).^[3]

- angličtina: anacoluthon
- francouzština: anacoluthe ž
- němčina: Anakoluth s m