antécédent
francouzština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɑ̃.te.se.dɑ̃]
podstatné jméno editovat
- rod mužský
etymologie editovat
Vzniklo zpodstatněním příslušného adjektiva, viz níže.
skloňování editovat
pád \ číslo | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | antécédent | antécédents |
význam editovat
- (něčí osobní) minulost, dřívější chování
- La Belgique, lorsqu’elle examine les demandes d'asile, vérifie les antécédents des personnes qui se présentent à elle via la police, le renseignement militaire et la Sûreté de l’État. – Když přezkoumává žádosti o azyl, Belgie prověřuje minulost osob, které jsou do ní uvedeny skrze policii, vojenské zpravodajství a úřad národní bezpečnosti.[1]
- (v matematice) první člen poměru ve výrazu
- (v jazykovědě) antecedent, řídící výraz
- Dans « Dieu qui voit tout », « Dieu » est l’antécédent de la proposition relative « Qui voit tout. ». – V klauzuli "bůh, který vše vidí" je slovo "Bůh" antecedentem vztažné věty "který vše vidí".[2]
synonyma editovat
související editovat
fráze a idiomy editovat
přídavné jméno editovat
etymologie editovat
Z latinského antecēdēns, které vychází ze slovesa antecēdĕre, složeného z příslovce ante a slovesa cēdĕre. Srovnej např. praecedens, antedatovat apod.
skloňování editovat
rod | singulár | plurál |
---|---|---|
mužský | antécédent | antécédents |
ženský | antécédente | antécédentes |
význam editovat
- (odborně) předcházející, předešlý, antecedentní, předchozí
- les procédures antécedentes – předchozí procedury