Jednotka byla pojmenována po americkém fyzikovi A. G. Bellovi.
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
bel
|
bely
|
| genitiv
|
belu
|
belů
|
| dativ
|
belu
|
belům
|
| akuzativ
|
bel
|
bely
|
| vokativ
|
bele
|
bely
|
| lokál
|
belu
|
belech
|
| instrumentál
|
belem
|
bely
|
- (ve fyzice) jednotka hlasitosti zvuku
jednotka hlasitosti zvuku- angličtina: bel
- francouzština: bel m
- italština: bel m
- němčina: Bel s
- polština: bel m
- slovenština: bel m
- (značka) B
- (nářečně) byl, příčestí činné slovesa být
- Takové malé bel, že jé nebelo hani nad zemňó hani pod zemňó — hale slešet jé belo jako kazatela.[1]
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
bel
|
bels
|
- (ve fyzice) bel
| pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
bel
|
bels
|
- (ve fyzice) bel
- varianta mužského rodu adjektiva beau — pěkný, hezký[2]
- un bel arbre – pěkný strom
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
bel
|
bel
|
- (ve fyzice) bel
- ↑ MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Rok na vsi : Kronika moravské dědiny. Svazek II. Praha : SNKLU, 1964. Kapitola Kocmánci, s. 15.
- ↑ používá se před samohláskou či neznělým h
Článek Bel ve Wikipedii
