blamáž
Možná hledáte blamaż.
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈblamaːʃ]
dělení editovat
- bla-máž
etymologie editovat
Převzetím německého Blamage, které vzniklo ve studentském slangu připojením francouzské přípony -age (-áž) ke slovu blamieren („zostudit“), které má také původ ve francouzštině, ve slově blâmer („kárat“), pocházejícím z pozdnělatinského blasphēmāre, původně z řeckého βλασφημέω (blasfēméō, „pomluvit“).[1] Srovnej dále např. anglické blame nebo české blasfémie.
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | blamáž | blamáže |
genitiv | blamáže | blamáží |
dativ | blamáži | blamážím |
akuzativ | blamáž | blamáže |
vokativ | blamáži | blamáže |
lokál | blamáži | blamážích |
instrumentál | blamáží | blamážemi |
význam editovat
- situace, ve které subjekt kvůli nějakému neúspěchu či selhání ztratí část své dobré pověsti a okolí na něj pohlíží s opovržením, posměchem nebo útrpností
- Schalke se o vítězství nad Plzní muselo třást a od blamáže ho zachránil až ostrostřelec Klaas-Jan Huntelaar, který zaznamenal hattrick.[2]
překlady editovat
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „blamáž“, s. 80.
- ↑ Německá média chválí Plzeň: Stateční Češi, Schalke se třáslo, tyden.cz 24. 2. 2012
externí odkazy editovat
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2016-06-03]. Heslo blamáž.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-06-03]. Heslo blamáž.