buzerovat

čeština editovat

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	buzeruji / (hovorově) buzeruju	buzeruješ	buzeruje	buzerujeme	buzerujete	buzerují / (hovorově) buzerujou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	buzeruj	buzerujme	buzerujte

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	buzeroval	buzerovala	buzerovalo	buzerovali	buzerovaly	buzerovala

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	buzeruje	buzerujíc	buzerujíce

(vulgárně) týrat, pronásledovat někoho nesmyslnými, malichernými či zbytečnými požadavky^[1]
- [Policie má] nám sloužit, chránit nás, nikoli občany buzerovat, bezdůvodně zadržovat, předvádět, poutat.^[2]
- Já tento prvek beru jako příspěvek k bezpečnosti. […] Není to tak, že by chtěl stát svým způsobem občana buzerovat nebo honit. Je to tak, že jde o bezpečnost chodce.^[3]
- Nejpozoruhodnější nám přišel spor o to, […] jestli pravidla českého jazyka slouží k tomu, aby někdo mohl jiné „buzerovat“ a dělat se lepším než oni. […] Buran ať si dělá chyby, jaké umí. Jestli se nechá buzerovat nějakým vzdělanějším šikanistou, je to jeho problém.^[4]

↑ Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „buzerovat“, s. 118.
↑ FENDRYCH, Martin. Policajti se utrhli ze řetězu. Klidně vás bezdůvodně seberou. Aktuálně.cz [online]. 2015-01-27 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.
↑ ČT24. Za šera a v noci můžete na silnici jen v oblečení s reflexními prvky. Česká televize [online]. 2015-03-30 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.
↑ LIPOLD, Jan. Nenecháme se buzerovat, chceme se válet v teplákách. Aktuálně.cz [online]. 2011-08-15 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online.
↑ ^5,0 ^5,1 HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 80.