Z latinského chirurgus, které je přepisem starořeckého χειρουργός, složeného ze základů χείρ — ruka a ἔργον — dílo, práce. Tedy vlastně (někdo, kdo)/(lékař, který) „pracuje rukama“. Srovnej např. energie, chiromantie či démiurg.
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
chirurg
|
chirurgové
|
---|
genitiv
|
chirurga
|
chirurgů
|
---|
dativ
|
chirurgu / chirurgovi
|
chirurgům
|
---|
akuzativ
|
chirurga
|
chirurgy
|
---|
vokativ
|
chirurgu
|
chirurgové
|
---|
lokál
|
chirurgu / chirurgovi
|
chirurzích
|
---|
instrumentál
|
chirurgem
|
chirurgy
|
---|
- lékař, specialista v oboru chirurgie
lékař, specialista v oboru chirurgie
podstatné jméno (1)
editovat
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
chirurg
|
chirurdzy
|
---|
genitiv
|
chirurga
|
chirurgów
|
---|
dativ
|
chirurgowi
|
chirurgom
|
---|
akuzativ
|
chirurga
|
chirurgów
|
---|
instrumentál
|
chirurgiem
|
chirurgami
|
---|
lokál
|
chirurgu
|
chirurgach
|
---|
vokativ
|
chirurgu
|
chirurdzy
|
---|
- chirurg
podstatné jméno (2)
editovat
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
---|
nominativ
|
chirurg
|
---|
genitiv
|
---|
dativ
|
---|
akuzativ
|
---|
instrumentál
|
---|
lokál
|
---|
vokativ
|
---|
- chirurgyně, chiruržka