cizinec
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [t͡sɪzɪnɛt͡s]
dělení editovat
- ci-zi-nec
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | cizinec | cizinci |
genitiv | cizince | cizinců |
dativ | cizinci / cizincovi | cizincům |
akuzativ | cizince | cizince |
vokativ | cizinče | cizinci |
lokál | cizinci / cizincovi | cizincích |
instrumentál | cizincem | cizinci |
význam editovat
- člověk pocházející z cizí země
- Jsem ještě stále cizincem, s nímž se jedná zdvořile a ohleduplně, ale s nedůvěrou.[1]
- neznámý člověk
- citově cizí člověk
překlady editovat
- člověk pocházející z cizí země
- angličtina: alien, stranger, foreigner
- finština: vieras
- francouzština: étranger m
- italština: straniero m
- katalánština: estranger m, foraster m
- korsičtina: furesteru m
- latina: peregrinus m, hostis m, advena m
- maďarština: külföldi
- němčina: Ausländer m, Fremder m
- polština: obcokrajowiec m, cudzoziemiec m
- portugalština: extrangeiro m
- ruština: иностранец m
- řečtina: ξένος m
- slovenština: cudzinec m
- srbština (cyrilice): странац m
- srbština (latinka): stranac m
- španělština: forastero m, extranjero m
- —
synonyma editovat
- cizozemec, (hanlivě) přivandrovalec, cizák
- —
- —
antonyma editovat
- našinec, krajan, rodák, spoluobčan
- —
- —
související editovat
poznámky editovat
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 48.