čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈt͡sʊ.mlat]

dělení editovat

  • cum-lat

etymologie editovat

Expresivní útvar ke zvukomalebnému cucat, souvisí i s cecek a dumlat.[1][2]

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas cumlám cumláš cumlá cumláme cumláte cumlají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
cumlej cumlejme cumlejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné cumlal cumlala cumlalo cumlali cumlaly cumlala
trpné cumlán cumlána cumláno cumláni cumlány cumlána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný cumlaje cumlajíc cumlajíce

význam editovat

  1. (cumlat co) cucat, lízat; nechávat rozplývat v ústech
    • Někteří „přeborníci“ si cumlají prstíky už na ultrazvukových snímcích či dokonce na porodním sále.[3]

synonyma editovat

  1. cucat, dumlat, lízat, ulizovat, olizovat

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cumlat“, s. 107.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cucat“, s. 107.
  3. MACHOVÁ, Martina. Děti, které si cumlají prsty, prý bývají šťastnější! Kdy začíná problém?. Maminka.cz [online]. CNC. 2020-03-21 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.