dávit

čeština editovat

výslovnost editovat

IPA: [ˈdaːvɪt]

dělení editovat

dá-vit

etymologie editovat

Všeslovanské. – Polské dławić, ruské давить, srbochorvatské dávan. Z předpokládaného praslovanského *daviti (z indoevropského kořene *dhāu- 'rdousit, tisknout') souvisí s gótským dauþus 'smrt' (angl. death, něm. Tod téhož významu) a asi i lat. fūnus 'pohřeb' (z indoevropského *dheu- 'slábnout, umírat').^[1]. Srovnej dále např. anglické die.

sloveso editovat

nedokonavé

varianty editovat

(zastarale) dáviti

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	dávím	dávíš	dáví	dávíme	dávíte	dáví

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	dav	davme	davte

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	dávil	dávila	dávilo	dávili	dávily	dávila
trpné	dáven	dávena	dáveno	dáveni	dáveny	dávena

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	dávě	dávíc	dávíce

význam editovat

(intranzitivně) zvracet, vrhnout
(tranzitivně) rdousit

překlady editovat

zvracet, vrhnout
- angličtina: vomit, throw up, retch
- francouzština: vomir
- němčina: speien, erbrechen sich
- ruština: рвать
rdousit
- angličtina: strangle
- němčina: würgen
- ruština: душить
- slovenština: drhnúť

související editovat

poznámky editovat

↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dávit“, s. 122.

[1] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dávit“, s. 122.

[1]