čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈdiːɲɛ]

dělení editovat

  • dý-ně

etymologie editovat

Nejasná. Novější hypotézy předpokládají existenci praslovanského *dūnja, které by bylo zkrácením staršího *kъdūnja, což by byla zkomolenina původního latinskořeckého kydōnia (māla), tedy "kydonská jablka". Srovnej kdoule. (Starší překonaný výklad spojoval s praslovanským slovesem *dúti, tedy českým dout.)[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ dýně dýně
genitiv dýně dýní
dativ dýni dýním
akuzativ dýni dýně
vokativ dýně dýně
lokál dýni dýních
instrumentál dýní dýněmi

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) rostlina tykev turek nebo tykev velkoplodá
    • Na jaře jsme zaseli semínka dýně.
  2. plod dýně (1)
    • Dýni je možno vydlabat, vyříznout do ní tvar obličeje a vložit do ní svíčku.

překlady editovat

  1. rostlina

synonyma editovat

  1. tykev

související editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „dýně“, s. 151.

externí odkazy editovat

  •   Rozcestník Dýně ve Wikipedii