důstojník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈduːstɔjɲiːk]
dělení editovat
- dů-stoj-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | důstojník | důstojníci |
| genitiv | důstojníka | důstojníků |
| dativ | důstojníkovi / důstojníku | důstojníkům |
| akuzativ | důstojníka | důstojníky |
| vokativ | důstojníku | důstojníci |
| lokál | důstojníkovi / důstojníku | důstojnících |
| instrumentál | důstojníkem | důstojníky |
význam editovat
- skupina vojenských hodností
- „Zastavte, sice střelím!“ zvolal důstojník, míře revolverem na prchající.[1]
překlady editovat
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ KARAS, Matěj. Dobrodružství v Indii: povídka ze života Evropanů v Kalkutě. V Praze: F. Kytka, mezi 1885 a 1889. s. [36]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7a4d460-e1b6-11e6-8010-005056827e51
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-09-05]. Heslo důstojník.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2021-09-05]. Heslo důstojník.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-09-05]. Heslo důstojník.
externí odkazy editovat
Článek důstojník ve Wikipedii
