čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɛlɛktr̝̊ɪna]

dělení editovat

  • elek-t-ři-na

etymologie editovat

Elektřina má název od jantaru (řecky ἤλεκτρον), na němž byly pozorovány silové účinky statické elektřiny.[1] Josef Jungmann zaznamenal starší českou podobu slova – električina,[1][2] lidově se elektřina označuje též slovem elektrika. Tvar elektřina je poprvé doložen v Názvosloví P. J. Šafaříka z r. 1853. Dříve se občas užívalo slovo mlno či mluno.[3]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ elektřina elektřiny
genitiv elektřiny elektřin
dativ elektřině elektřinám
akuzativ elektřinu elektřiny
vokativ elektřino elektřiny
lokál elektřině elektřinách
instrumentál elektřinou elektřinami

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) souhrn projevů elektrostatického pole
  2. jevy vyvolané působením elektrického náboje a elektromagnetického pole

překlady editovat

synonyma editovat

  1. (v obecném jazyce) elektrika, (zastarale) mlno, mluno

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „elektřina“, s. ?.
  2. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl I. A–J. Praha : vlastním nákladem, 1835. Dostupné online. Heslo „električina“, s. 533.
  3. Listárna. Naše řeč, 1919, roč. 3, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy editovat