erbů

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛrbuː]

dělení

• er-bů

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv plurálu substantiva erb
   • A mnozí z potomků bývalých oněch šlechticů jsou dnes pouhými nositeli jmen a erbů, anebo se stávají moderními rytíři s hejnem robotníků moderních, v továrnách vykořisťovaných pod ochranou — zákona.