čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • er-bu

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

význam editovat

  1. genitiv singuláru substantiva erb
  2. dativ singuláru substantiva erb
  3. lokál singuláru substantiva erb
    • Kdykoliv český král ubíral se jejich končinami, vítali jej Chodové ve zbrani pod hlavním praporem svým, na němž psí hlavu v erbu měli, a uctivše kníže svého po starodávném obyčeji soudkem medu, provázeli jej jako čestná stráž horami přes hranice.[1]

poznámky editovat

  1. Alois Jirásek: Psohlavci