čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [fiːzl̩]

dělení editovat

  • fí-zl

etymologie editovat

Přes rakouskou němčinu z latinského základu, předpokládá se, že z fiduciadůvěra.[1] Podle Rejzka z německého nářečního a argotického Fiesel, tedy penis, chlap, nesympatický člověk, zrádce, pasák apod. ze středohornoněmeckého viselpenis[2]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ fízl fízli / fízlové
genitiv fízla fízlů
dativ fízlu / fízlovi fízlům
akuzativ fízla fízly
vokativ fízle fízli / fízlové
lokál fízlu / fízlovi fízlech
instrumentál fízlem fízly

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, zhruběle) příslušník tajné policie
  2. (hanlivě) osoba, která udává jiné osoby

synonyma editovat

  1. (argot) fizule, fízlák, čadil, krysa, šakal[3], (neutrálně) detektiv, tajný
  2. udavač, donašeč, konfident[4][5]

související editovat

poznámky editovat

  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2011-08-29]. Heslo fízl.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „fízl“, s. 173.
  3. OBERPFALCER, František. Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch. Naše řeč, 1927, roč. 11, čís. 8, s. 176-185. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  4. http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/57874
  5. http://media.rozhlas.cz/_audio/00555690.mp3