dánština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [jɒːd̥], [jɔːrt]

etymologie editovat

Ze staronorského hjǫrtr, které z předpokládaného pragermánského *herutaz, jež vychází z praindoevropského základu *ḱerh₂- — doslova roh, rohatý, rohaté zvíře. Srovnej zejména německé Hirsch a anglické hart téhož významu. Vzdáleněji pak srovnej latinské cervus, ruské корова, české sršeň, kráva, srna.

podstatné jméno editovat

  • rod společný

význam editovat

  1. jelen

norština (bokmål) editovat

výslovnost editovat

homofony editovat

etymologie editovat

Ze staronorského hjǫrtr, které z nedoloženého pragermánského *herutaz, jež vychází z praindoevropského základu *ḱerh₂- — doslova roh, rohatý, rohaté zvíře. Srovnej zejména německé Hirsch a anglické hart téhož významu. Vzdáleněji pak srovnej latinské cervus, ruské корова, české sršeň, kráva, srna.

podstatné jméno editovat

  • rod společný

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
bokmål nominativ hjort hjorten hjortar hjortane
genitiv hjorts hjortens hjortars hjortanes

význam editovat

  1. jelen

švédština editovat

výslovnost editovat

homofony editovat

etymologie editovat

Přes starošvédštinu ze staronorského hjǫrtr, které z předpokládaného pragermánského *herutaz, jež vychází z praindoevropského základu *ḱerh₂- — doslova roh, rohatý, rohaté zvíře. Srovnej zejména německé Hirsch a anglické hart téhož významu. Vzdáleněji pak srovnej latinské cervus, ruské корова, české sršeň, kráva, srna.

podstatné jméno editovat

  • rod společný

skloňování editovat

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ hjort hjorten hjortar hjortarna
genitiv hjorts hjortens hjortars hjortarnas

význam editovat

  1. jelen

související editovat