houkat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔʊ̯kat]

dělení

• hou-kat

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (zastarale) houkati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	houkám	houkáš	houká	houkáme	houkáte	houkají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	houkej	houkejme	houkejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	houkal	houkala	houkalo	houkali	houkaly	houkala
trpné	houkán	houkána	houkáno	houkáni	houkány	houkána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	houkaje	houkajíc	houkajíce

význam

1. vydávat táhlý zvuk
   • Mám rád jízdu na velbloudu, pokud možno v levém proudu. Auta houkaj’, brzdy kvílí, policajti - ti z nás šílí.
2. vydávat zvuk jako sova
   • Hůůů a húú a hů, sovy v mazutu houkaj’, húú a hú a hú úplně blbě koukaj'.
3. vydávat zvuk jako lokomotiva

překlady

1. troubit

   • angličtina: toot
2. vydávat zvuk jako sova

   • angličtina: hoot
   • francouzština: hululer, bubuler
   • latina: ululare
   • němčina: krächzen
3. —

související

• zahoukat
• hů
• houkání
• hukot