jarmarečník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [jarmarɛt͡ʃɲiːk]
dělení editovat
- jar-ma-reč-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | jarmarečník | jarmarečníci |
| genitiv | jarmarečníka | jarmarečníků |
| dativ | jarmarečníkovi / jarmarečníku | jarmarečníkům |
| akuzativ | jarmarečníka | jarmarečníky |
| vokativ | jarmarečníku | jarmarečníci |
| lokál | jarmarečníkovi / jarmarečníku | jarmarečnících |
| instrumentál | jarmarečníkem | jarmarečníky |
význam editovat
- ten, kdo prodává na jarmarku
- Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové.[1]
související editovat
poznámky editovat
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 188.