čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kr̝̊ɛɦɔʊ̯t͡ʃkiː]

dělení editovat

  • kře-houč-ký

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ křehoučký křehoučký křehoučká křehoučké křehoučcí křehoučké křehoučké křehoučká
genitiv křehoučkého křehoučkého křehoučké křehoučkého křehoučkých křehoučkých křehoučkých křehoučkých
dativ křehoučkému křehoučkému křehoučké křehoučkému křehoučkým křehoučkým křehoučkým křehoučkým
akuzativ křehoučkého křehoučký křehoučkou křehoučké křehoučké křehoučké křehoučké křehoučká
vokativ křehoučký křehoučký křehoučká křehoučké křehoučcí křehoučké křehoučké křehoučká
lokál křehoučkém křehoučkém křehoučké křehoučkém křehoučkých křehoučkých křehoučkých křehoučkých
instrumentál křehoučkým křehoučkým křehoučkou křehoučkým křehoučkými křehoučkými křehoučkými křehoučkými

význam editovat

  1. (expresivně) velmi křehký[1]
    • A všude, všude – samý věnec a řetěz z nejpestřejších barev, větve div neklesaly pod tíží jablíček, ořechů zlatých a stříbrných, marcipánu, panenek, hraček a křehoučkého cukroví.[2]
    • „(…) Snědla jsem koblihu; křehoučkou, slaďoučkou, dobroučkou – no, mlask a mlask!“[3]

synonyma editovat

  1. křehounký[1]

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-01-22]. Heslo křehoučký.
  2. Alois a Vilém Mrštíkové: Rok na vsi
  3. ČTVRTEK, Václav. Čtení o vepříkovi a kůzleti. Praha : Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0564-5. Kapitola Jak smažili koblihu, s. 40.