pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
---|
nominativ
|
křik
|
křiky
|
---|
genitiv
|
křiku
|
křiků
|
---|
dativ
|
křiku
|
křikům
|
---|
akuzativ
|
křik
|
křiky
|
---|
vokativ
|
křiku
|
křiky
|
---|
lokál
|
křiku
|
křicích
|
---|
instrumentál
|
křikem
|
křiky
|
---|
- hlasitý zvukový projev člověka a některých dalších živočichů
- Až do té chvíle zcela klidný, téměř stísněný dav propuká naráz v divoký křik.[1]
- Ať křik zní oblohou![2]
- Díky této větě můžeme lépe chápat Františkova slova. Stojí o mladý křik radostný, nikoli nenávistný (toho máme okolo sebe dost), o křik mladých, kteří věří Ježíši nabízejícímu lidem jako alternativu lásku a odpuštění, nikoli zlobu a střet a lež.[3]
- volání, křičení, (intenzivní) řev, jek, jekot, (expresivně) hulákání, vřískot
- šepot, šeptání