karınca

turečtina

výslovnost

• IPA: [kɑɾɯnˈd͡ʒɑ]

dělení

• ka-rın-ca

etymologie

Z předpokládaného praturkického *k(i)arïnč-ɣa. Srovnej ázerbájdžánské qarışqa / qarınca či turkmenské garynja téhož významu.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	karınca	karıncalar
akuzativ	karıncayı	karıncaları
dativ	karıncaya	karıncalara
lokál	karıncada	karıncalarda
ablativ	karıncadan	karıncalardan
genitiv	karıncanın	karıncaların

význam

1. (v zoologii) mravenec

související

• karıncaaslanı
• atlıkarınca