koncertovat

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnt͡sɛrtɔvat]

dělení

• kon-cer-to-vat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	koncertuji	koncertuješ	koncertuje	koncertujeme	koncertujete	koncertují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	koncertuj	koncertujme	koncertujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	koncertoval	koncertovala	koncertovalo	koncertovali	koncertovaly	koncertovala
trpné	koncertován	koncertována	koncertováno	koncertováni	koncertovány	koncertována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	koncertuje	koncertujíc	koncertujíce

význam

1. hrát na koncertě
   • Natáčelo se na místech, kde [Ivan Hlas] v minulosti koncertoval, ale také v knihkupectví, ve kterém nějaký čas pracoval.
2. (přeneseně) znít jako hudba; vynikat souhrou