čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • kor-ba

podstatné jméno (1) editovat

  • rod ženský

skloňování (1) editovat

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ korba korby
genitiv korby koreb
dativ korbě korbám
akuzativ korbu korby
vokativ korbo korby
lokál korbě korbách
instrumentál korbou korbami

význam editovat

  1. shora otevřený prostor pro náklad oddělený od kabiny řidiče nákladního auta
    • O kus dál s neutrálním výrazem postává muž, kope si do míčku a po očku sleduje svého zbojníka s nudlí u nosu, který se pokouší do malé korby náklaďáku umístit aspoň deset kilo písku. Rozpravy o plenkách ho bytostně nezajímají a o obědu má dávno jasno.[1]

synonyma editovat

  1. (částečně) košatina, sklápěčka, (nářečně) fasuněk, fasuňk

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod ženský nebo příležitostně i mužský životný

skloňování (2) editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ korba korby / korbové
genitiv korby korbů / (řidčeji) koreb
dativ korbě / (řidčeji) korbovi korbám
akuzativ korbu korby
vokativ korbo korby / korbové
lokál korbě / (řidčeji) korbovi korbách
instrumentál korbou korbami

význam editovat

  1. (expresivně) statný muž se širokými rameny

synonyma editovat

  1. vazba, lamželezo, vazoun, pořízek, svalovec, hromotluk, vazbič, korbič, holdegron, valibuk

antonyma editovat

  1. sušinka, tintítko, drobeček, střízlík, věchýtek

poznámky editovat

  1. Radek GÁLIS: Táta na mateřské: vidina dlouhých prázdnin, článek v Katolickém týdeníku, 1. září 2004