kuní
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kʊɲiː]
dělení editovat
- ku-ní
přídavné jméno editovat
- měkké
skloňování editovat
| číslo | jednotné | množné | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
| nominativ | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní |
| genitiv | kuního | kuního | kuní | kuního | kuních | kuních | kuních | kuních |
| dativ | kunímu | kunímu | kuní | kunímu | kuním | kuním | kuním | kuním |
| akuzativ | kuního | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní |
| vokativ | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní | kuní |
| lokál | kuním | kuním | kuní | kuním | kuních | kuních | kuních | kuních |
| instrumentál | kuním | kuním | kuní | kuním | kuními | kuními | kuními | kuními |
význam editovat
- související s kunou
- Páni navlekli na sebe svoje kožichy, šuby, šorcpelce, narazili na hlavu čepice kuní a sobolí, některý převěsil si na řemeni holstro s ručnicí, jiný popadl hákovničku, jiný jenom hůl — a šli.[1]
poznámky editovat
- ↑ Zikmund Winter: Psi ve Psářích