čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • lů-za

etymologie editovat

Původ slova není příliš jasný; nejspíše převzato ze středohornoněmeckého lōs („volný“, „nevázaný“, „nespoutaný“; sousloví loses Volk označuje „lid nevázaný, rozpustilý“[1]) vycházejícího z indoevropského *leu- („oddělit“, „uvolnit“).[2] Jiné teorie odkazují na církevněslovanské glota („dav“) či příbuznost s litevským liáudis, a tedy s *ľudъ, lid.[3]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. (hanlivě) nejnižší vrstva společnosti
    • …a to proto, že ta ničemná lůza zahálí, žádných rolí nevzdělává; …[4]
    • Třetí třída konečně byla tak zvaná lůza, podruhovina, která živa byla »z ruky do úst«.[5]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ lůza lůzy
genitiv lůzy lůz
dativ lůze lůzám
akuzativ lůzu lůzy
vokativ lůzo lůzy
lokál lůze lůzách
instrumentál lůzou lůzami

překlady editovat

  1. lůza

synonyma editovat

  1. chátra, holota, sběř, svoloč

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 NOVOTNÝ, Michal. Lůza. Český rozhlas [online]. 2005-09-05 [cit. 2015-09-07]. Dostupné online.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „lůza“
  3. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „luza“, s. 345.
  4. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii - Díl první. Praha : Řivnáč, 1854. Dostupné online.
  5. NĚMCOVÁ, Božena: V zámku a v podzámčí. 1856. Kapitola II.
  6. 6,0 6,1 6,2 Z našich časopisů. Naše řeč, 1938, roč. 22, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy editovat