čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • lhát

varianty editovat

sloveso editovat

  • nedokonavé

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas lžu lžeš lže lžeme lžete lžou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
lži lžeme lžete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné lhal lhala lhalo lhali lhaly lhala
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný lha lhouc lhouce
minulý lhav lhavši lhavše

význam editovat

  1. vědomě říkat lež
    • Vysoký trest hrozí podvodníkovi ze Sokolovska, který lhal v žádostech o úvěry a získal díky tomu několik set tisíc korun.[1]
    • „Ano, u mě musí být pořádek, čistota a nesmí se mně lhát. Miluji poctivost. Nenávi­dím lež a trestám ji bez milosti, rozumíte mi dobře?” – „Poslušně hlásím, pane nadporučíku, že rozumím. Není nic horšího, než když člověk lže.[2]
    • Nelžete hlavně sám sobě. Kdo sám sobě lže a poslouchá vlastní lež, dochází k tomu, že už žádnou pravdu ani v sobě ani kolem sebe nerozeznává, a tím upadá do neúcty k sobě i jiným.[3]

překlady editovat

  1. říkat lež

synonyma editovat

  1. neříkat pravdu; (v obecném jazyce) kecat; (nářečně) vrdlouhat, hrdlouhat, cigánit[4]

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. BRUŠTÍKOVÁ, Andrea. Podvodník lhal v žádostech o úvěr, díky tomu dostal sedm půjček. iDNES.cz [online]. 2016-06-23 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka. Dostupné online.
  3. F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi
  4. Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „lhát“, s. 184–186.