loutna
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈlɔʊ̯tna]
dělení editovat
- lout-na
etymologie editovat
Ze staročeského lútna, které přes starohornoněmčinu a zřejmě španělštinu či provensálštinu z arabského أَلْعُود (al-ʿūd), s doslovným významem dřevo.[1] Srovnej např. portugalské ud, oud.
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | loutna | loutny |
| genitiv | loutny | louten |
| dativ | loutně | loutnám |
| akuzativ | loutnu | loutny |
| vokativ | loutno | loutny |
| lokál | loutně | loutnách |
| instrumentál | loutnou | loutnami |
význam editovat
- strunný hudební nástroj
- v organologii strunný hudební nástroj se strunami rovnoběžnými s ozvučnou deskou
překlady editovat
- —
související editovat
poznámky editovat
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „loutna“, s. 351.
externí odkazy editovat
Článek Loutna ve Wikipedii
