měřicí
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [mɲɛr̝ɪt͡siː]
dělení editovat
- mě-ři-cí
podstatné jméno editovat
- rod ženský
význam editovat
- instrumentál singuláru substantiva měřice
- „Měřice půjčit?“ rozesmál se boháč, „co pak ty budeš s měřicí činit?“ — Bratr zcela klidně odpověděl: „Soused mi byl měřici žita dlužen, nyní mi ji oplatil, rád bych si je přeměřil.“[1]
přídavné jméno editovat
- měkké
skloňování editovat
číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí |
genitiv | měřicího | měřicího | měřicí | měřicího | měřicích | měřicích | měřicích | měřicích |
dativ | měřicímu | měřicímu | měřicí | měřicímu | měřicím | měřicím | měřicím | měřicím |
akuzativ | měřicího | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí |
vokativ | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí | měřicí |
lokál | měřicím | měřicím | měřicí | měřicím | měřicích | měřicích | měřicích | měřicích |
instrumentál | měřicím | měřicím | měřicí | měřicím | měřicími | měřicími | měřicími | měřicími |
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ Skleněný vrch. In BARTOŠ, František. Domácí čítanka. Brno : Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, 1900. S. 223.