oktrojírka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔktrɔjiːrka]

dělení

• ok-t-ro-jír-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oktrojírka	oktrojírky
genitiv	oktrojírky	oktrojírek
dativ	oktrojírce	oktrojírkám
akuzativ	oktrojírku	oktrojírky
vokativ	oktrojírko	oktrojírky
lokál	oktrojírce	oktrojírkách
instrumentál	oktrojírkou	oktrojírkami

význam

1. (zastarale, v obecném jazyce) oktrojovaná (vnucená) ústava
   • Že je v Čechách tuze dušno, horké výpary, mnoho smradu po té oktrojírce, holé nezdraví!

související

• oktrojovat