otázce

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɔtaːst͡sɛ]

dělení

• otáz-ce

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. lokál jednotného čísla substantiva otázka
   • Uvědomil jsem si, že jsem vlastně o této otázce nikdy vážně nepřemýšlel .
   • Porota se nedokázala shodnout v otázce trestu smrti, takže soudce Landrith podle zákona Gorea odsoudil k doživotnímu trestu odnětí svobody bez možnosti podmíněného propuštění.
   • Na Harryho zdánlivě teoretické otázce ji zaujala jediná věc – proč se tahle vražda stala právě při její soutěži.
2. dativ jednotného čísla substantiva otázka
   • „Když se vrátíme k té vaší otázce,“ promluvila ke mně, „nemyslím si, že byste se měl pokoušet hledat záhadu tam, kde žádná není.

synonyma

1. dotazu
2. dotazu