outrecuidant
francouzština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [u.tʁə.kɥi.dɑ̃]
etymologie editovat
Z příčestí přítomného činného slovesa outrecuider, vlastně tedy pohrdající.
přídavné jméno editovat
skloňování editovat
| rod | singulár | plurál |
|---|---|---|
| mužský | outrecuidant | outrecuidants |
| ženský | outrecuidante | outrecuidantes |
význam editovat
- zpupný, domýšlivý, nadutý
- Cette sympathie, je crois que je la mérite un peu; et je crois qu'il n'est pas trop outrecuidant de le penser et de le dire..[1]
synonyma editovat
související editovat
sloveso editovat
význam editovat
- příčestí přítomné slovesa outrecuider
poznámky editovat
- ↑ André Gide: Discours aux étudiants de Moscou