čeština editovat

dělení editovat

  • ple-no

podstatné jméno (1) editovat

  • rod střední

výslovnost editovat

  • IPA: [plɛːnɔ]

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pleno plena
genitiv plena plen
dativ plenu plenům
akuzativ pleno plena
vokativ pleno plena
lokál plenu plenech
instrumentál plenem pleny

význam editovat

  1. (v hudbě) znění všech hlasů nebo nástrojů,[1] u varhan všech rejstříků s výjimkou jazykových rejstříků a výchvěvných hlasů
  2. (v hudbě) část skladby hraná plenem (1)[1]

související editovat

podstatné jméno (2) editovat

  • rod ženský

výslovnost editovat

význam editovat

  1. vokativ jednotného čísla podstatného jména plena

latina editovat

přídavné jméno editovat

  • 1. a 2. deklinace

význam editovat

  1. dativ singuláru maskulina adjektiva plenus
  2. ablativ singuláru maskulina adjektiva plenus
  3. dativ singuláru neutra adjektiva plenus
  4. ablativ singuláru neutra adjektiva plenus

portugalština editovat

výslovnost editovat

přídavné jméno editovat

skloňování editovat

rod singulár plurál
mužský pleno plenos
ženský plena plenas

význam editovat

  1. plný

antonyma editovat

  1. vazio

španělština editovat

podstatné jméno editovat

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ pleno plenos

význam editovat

  1. plenum

související editovat

přídavné jméno editovat

skloňování editovat

rod singulár plurál
mužský pleno plenos
ženský plena plenas

význam editovat

  1. plný
  2. úplný

antonyma editovat

  1. vacío

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-01-22]. Heslo pleno.