plkat

čeština

výslovnost

• IPA: [pl̩kat]

dělení

• pl-kat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	plkám	plkáš	plká	plkáme	plkáte	plkají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	plkej	plkejme	plkejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	plkal	plkala	plkalo	plkali	plkaly	plkala
trpné	plkán	plkána	plkáno	plkáni	plkány	plkána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	plkaje	plkajíc	plkajíce

význam

1. neformálně si povídat
2. (v obecném jazyce, expresivně) vést zbytečné řeči

související

• plk
• plkání
• poplkat si
• zaplkat si

významově související

• kecat
• plácat
• pindat
• tlachat
• žvanit

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo plkati.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971. Heslo plkat.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo plkat.