čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpɔ.tɪ.t͡ʃka]

dělení editovat

  • po-tyč-ka

etymologie editovat

Z potýkat se pomocí přípony -ka (při změně -k- obsaženého v základu na -č-).[1]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ potyčka potyčky
genitiv potyčky potyček
dativ potyčce potyčkám
akuzativ potyčku potyčky
vokativ potyčko potyčky
lokál potyčce potyčkách
instrumentál potyčkou potyčkami

význam editovat

  1. krátký bojový střet menších skupin
    • Lesu i lesním potyčkám uvyklí Žmujdžini se tak dobře schovali za kmeny, keře i mladé jedloví, jakoby je byla země pohltila.[2]
  2. (vyhrocený) střet názorů nebo zájmů
    • Já byl všecek chycen tou láskou, chtěl jsem si, to se rozumí, Antonii vzít a pořád jsem počítal, kdy to bude možné; tehdy jsem se už živil sám a byl jsem v třídě největší a nejstarší; krom toho jsem měl své potyčky s některými profesory – prostě jsem se cítil jako dospělý a samostatný člověk.[3]

překlady editovat

  1. bitka, rvačka
  2. hádka, spor

synonyma editovat

  1. bitka, šarvátka, půtka, srážka, rvačka, střet, střetnutí, pranice, (expresivně) řežba
  2. spor, svár, hádka, rozepře, neshoda, rozpor, rozkol, konflikt, (hovorově) výstup, scéna, (knižně) pře, různice, váda

související editovat

poznámky editovat

  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2023-03-23]. Heslo -čka.
  2. Křižáci, Henryk Sienkiewicz
  3. Hovory s T. G. Masarykem, Karel Čapek