Možná hledáte pozbýti.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpozbɪciː]

dělení editovat

  • po-z-by-tí

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pozbytí pozbytí
genitiv pozbytí pozbytí
dativ pozbytí pozbytím
akuzativ pozbytí pozbytí
vokativ pozbytí pozbytí
lokál pozbytí pozbytích
instrumentál pozbytím pozbytími

význam editovat

  1. (knižně) jev spočívající v tom, že někdo něčeho pozbyl
    • Nekomunistické strany se na přechodnou dobu měly stát jeho součástí a vytvořit antitotalitní blok. OF navíc bylo nakloněno myšlence nechat velkou část vládních funkcí komunistům, aby jejich pozbytím nebyli vyvázáni ze zodpovědnosti. Komunisté se chtěli s představiteli opozice domluvit, svoji záchranu viděli v jednáních u kulatého stolu[1]
    • Tato opatření byla možná adekvátní pro zločin zrady a mohla být ospravedlněna jako prostředek k zajištění budoucí bezpečnosti státu. Jenže trest „pozbytí občanské cti“ šel mnohem dál. Bez „občanské cti“ nemohl dotyčný zastávat žádnou řídicí funkci, ať již ve veřejné instituci nebo v soukromém podniku či společenské organizaci[2]

překlady editovat

synonyma editovat

  1. ztráta

antonyma editovat

  1. nabytí, získání, obdržení

související editovat

poznámky editovat

  1. Kristina JAKUBCOVÁ: Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu (Jejich vývoj a transformace v postkomunistické éře), Karolinum, Praha 2012 — cit. dle Korpus.cz
  2. Benjamin FROMMER: Národní očista (Retribuce v poválečném Československu), z angličtiny přeložil Jakub Rákosník, Academia, Praha 2010 — cit. dle Korpus.cz