čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • pra-men

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pramen prameny
genitiv pramene / pramenu pramenů
dativ prameni / pramenu pramenům
akuzativ pramen prameny
vokativ prameni / pramene prameny
lokál prameni / pramenu pramenech
instrumentál pramenem prameny

význam editovat

  1. soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch
    • Svůj srub postavil nedaleko vydatného pramene.
    • Do půlkruhu obstoupili pramen. Sotva dýchá, tolik bláta na něm, a do trávy položili rýče, lopaty a misky.[1]
  2. svazek delších vlasů
    • Odstřihla si pramen vlasů.
  3. zdroj informací
    • Pramenem pro můj referát byla tato kniha.
  4. počáteční zdroj něčeho
    • Láska byla pramenem její vášně.
  5. svazek vorů
    • Každý otavský pramen měl vpředu tři vesla.

překlady editovat

  1. vývěr vody
  2. svazek vlasů
  3. zdroj informací
  4. počáteční zdroj

synonyma editovat

  1. zřídlo, (nářečně) temenec, (nářečně) tymenec, (nářečně) vývařisko[2]
  2. svazek
  3. zdroj
  4. původ, prapůvod, (knižně) símě

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. Miloslav Bureš - Bohuslav Martinů: Otvírání studánek
  2. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „pramen“, s. 305-306.

externí odkazy editovat