restituce

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛstɪtʊt͡sɛ]

dělení

• re-s-ti-tu-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	restituce	restituce
genitiv	restituce	restitucí
dativ	restituci	restitucím
akuzativ	restituci	restituce
vokativ	restituce	restituce
lokál	restituci	restitucích
instrumentál	restitucí	restitucemi

význam

1. navrácení protiprávně zabaveného majetku
   • Revize církevních restitucí byla jedním z klíčových volebních slibů sociální demokracie před posledními volbami, přestože ji mnozí upozornili, že to už kvůli podepsaným smlouvám bývalé vlády s církvemi není možné.
2. (fotografie) narovnání původně rovnoběžných linií na snímku
3. (v matematice) zpětné nahrazení jednoho členu složitějším výrazem
4. (v lékařství) obnova funkce
   • Restituce erekce závisí na zručnosti operatéra, chirurgické technice a je dána výběrem nemocných.

překlady

1. navrácení majetku

   • angličtina: restitution
   • francouzština: restitution ž
   • polština: restytucja ž
   • slovenština: reštitúcia ž
   • srbština (cyrilice): реституција ž
   • srbština (latinka): restitucija ž
2. —
3. —

antonyma

1. konfiskace
2. —
3. substituce

související

• restituovat
• restituční
• restituovaný
• Restituta

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-03-20]. Heslo restituce.

externí odkazy

• Článek Restituce ve Wikipedii