ruina
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [rʊjna]
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | ruina | ruiny |
| genitiv | ruiny | ruin |
| dativ | ruině | ruinám |
| akuzativ | ruinu | ruiny |
| vokativ | ruino | ruiny |
| lokál | ruině | ruinách |
| instrumentál | ruinou | ruinami |
význam editovat
- (knižně) zřícenina, rozvalina
- Družina rozložila se po zbořených síních a výklencích ruiny, toliko náčelník zůstal schýlen nad plamenem ohniště.[1]
- (expresivně) zchátralý tvor, troska
- Nebyla to ovšem ta strašná ruina, kterou v divadle Michodière vytvořila Marguerite Moréno, téměř tragická ošklivostí a chtivostí.[2]
překlady editovat
- němčina: Ruine
- —
francouzština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ʁɥi.na]
sloveso editovat
význam editovat
- passé simple 3. osoby jednotného čísla slovesa ruiner
latina editovat
podstatné jméno editovat
- rod ženský (femininum)
- 1. deklinace (ā-kmeny)
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ruīna | ruīnae |
| genitiv | ruīnae | ruīnārum |
| dativ | ruīnae | ruīnīs |
| akuzativ | ruīnam | ruīnās |
| vokativ | ruīna | ruīnae |
| ablativ | ruīnā | ruīnīs |
význam editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Otokar Mokrý: Povídky a arabesky
- ↑ Hanuš Jelínek: glosa v rubrice Divadlo, časopis Lumír 4/1932, s. 230. Dostupné online.
